Začátek školního roku

Tak už je tu zase září. V supermarketech se hned u vchodu vnoříte do rajónu s tužkami a sešity, v televizi se mezi reklamami na prací prášky a auta objevují též reklamy na šampón proti vším, hoch v obchodě za mnou si nesl k pokladně hrnec, pokličku, těstoviny a boloňskou omáčku v konzervě (ano, studenti se vracejí), hlavní televizní zpravodajská relace začíná zprávou, že se skandálně zvýšila cena aktovek, a před školou se kolem 16:30 nedá projet na kole, protože rodiče vyzvedávající ty svoje spratky parkují zásadně v cyklistické stezce. Jak vidíte, popadá mě obvyklá zářijová učitelská neuróza, ale říkám NE: letos se mě to už netýká. Tedy ne profesionálně. Dnes večer přijede moje nástupkyně, a já jsem teď na plný úvazek asketická spolubojovnice za doktorát a odjezd do Chile.

Ale září, jednička v mém kalendáři, je přeci jen fajn. Do Grenoblu se zase vrací jeho obyvatelé. Moje askeze je tedy poněkud přerušena, také proto, že Hvězdopravec v týdnu musel do Ženevy.
V týdnu jsem se tedy vydala na výlet a večer jsem pak pozvala domů pár kamarádů. Uvařila jsem jim marockou tajine. Pili jsme, jedli jsme a nechali jsme se krmit Vratislavovými historkami o tom, že nemůže jíst, jelikož se popral a má sešitá ústa. Nakonec se ukázalo, že se popral se zubařem, což podstatně ubralo historce na romantickém rozměru. Stvořili jsme též několik pěkných zátiší, jako třeba toto:
Ve čtvrtek se Hvědopravec vrátil a přivezl s sebou mojí novou lásku: můj vlastní Mac. Jak nám to spolu sluší se můžete podívat zde:


Začátek letošního školního roku je tedy tak trochu i začátek konce. Nejen mého starého počítače, který putuje k mojí nástupkyni. Beatrice pořádá dneska rozlučku před odjezdem do Makedonie, a plánují se další stěhovací akce. Ale o tom vám povím příště. Možná na to budu mít spoustu času, jelikož náš kamarád Sylvestre si přivezl jako suvenýr z Indie svrab a než na to přišel, několikrát jsme společně večeřeli...a tak nás možná také čeká karanténa a praní všeho prádla na 60 stupňů. Inu, malé děti, malé vši, velké děti, velký svrab...